Modul 1 – Principy a plánování zadávacích postupů
Účelem tohoto modulu bude poskytnout celkový přehled o výchozím právním rámci a principech, které dopadají na oblast zadávání veřejných zakázek (páteční blok). Těm, kteří mají dosud zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek pouze v určitém úseku, zajistí přehled o koncepci evropské a národní úpravě, jakož i postavení a vazby orgánů veřejné správy, které v oblasti veřejných zakázek působí. Součástí budou odkazy na užitečné zdroje informací. Zároveň úvodní část vytvoří rozcestník k dalším navazujícím modulům. V rámci tohoto úvodního modulu bude pozornost věnována trendu v oblasti veřejných zakázek, spuštěném směrnicemi EU z roku 2014, souvisejícími politikami (Green Deal, Fit for 55, nefinanční výkaznictví „ESG“ a taxonomie) a dotačními programy, s obecně platnou doktrínou péče řádného hospodáře.
V dalších částech (sobotní bloky) bude obsah modulu zaměřen na postavení zadavatele v roli veřejného investora, od počátku plánování jeho potřeb až po jejich zajištění prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Účelem bude propojit právní i manažerské aspekty zadávání, včetně identifikace základních a doplňkových potřeb zadavatele, časování postupů, vymezení předmětu, určení hodnoty plnění a určení konkrétní formy zajištění veřejných zakázek. Modul poskytne základní přehled zadávacích postupů a jejich srovnání časových i administrativních aspektů. Zvláštní pozornost bude věnována potřebě znalosti vlastních potřeb v prostředí zadavatele, jakož i znalosti trhu, kterého se poptávaná plnění týkají. Ve vztahu k trhu se modul zaměří na prostředky analýzy trhu, konzultace s odborníky a tržní konzultace, coby předpokladu pro ověření potřeb a možností zadavatele, jakož i nastavení podmínek plnění konkrétního zadání a zajištění efektivity nákupu.

Modul 2 – Komunikace v zadávacím procesu
Komunikace je jedním ze základních stavebních kamenů zadávacího procesu. V rámci modulu ponecháme stranou interní komunikaci zadavatele (typicky spolupráci zakázkového útvaru a interního zákazníka či věcného garanta), která může značně záviset na povaze, uspořádání a fungování konkrétního zadavatele a zaměříme se zejména na komunikaci zadavatele orientovanou směrem k dodavatelům. Nejprve v rámci přípravy zadávacích řízení, čímž navážeme na úvodní modul věnovaný mimo jiné právě plánovaní veřejných zakázek. Podíváme se na to, jak může zadavatel komunikovat svoji strategii, priority či cíle v oblasti veřejného zadávání, jak je vhodné informovat trh o svých plánech a záměrech a co všechno a jakým způsobem lze řešit v rámci průzkumu trhu a předběžných tržních konzultací.
Následně probereme komunikaci v průběhu zadávacího řízení – od obecnějších informací k tomu, jaké formy komunikace jsou možné a jak komunikaci (primárně tu, která neprobíhá písemně) zachytit, přes prvky komunikace, které se mohou objevit prakticky v jakémkoli zadávacím řízení v průběhu lhůty pro podání nabídek (vysvětlení či změna zadávací dokumentace, prohlídka místa plnění) a v procesu posuzování a hodnocení nabídek (objasnění, doplnění nabídky, zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, vyloučení účastníka, výběr dodavatele, zrušení zadávacího řízení). Tím položíme základ dalším modulům, kde se kolegové budou uvedeným institutům detailněji věnovat věcně – z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek i rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo soudů.
V poslední části modulu se budeme věnovat zadávacím řízením, která jsou na komunikaci a s účastníky zadávacího řízení přímo postavena. Ať už proto, že jejich smyslem je vyjednat co nejvýhodnější podmínky plnění (jednací řízení s uveřejněním) nebo vůbec nalézt nejvhodnější způsob naplnění potřeb zadavatele (řízení se soutěžním dialogem). V samotném závěru se podíváme ještě na to, zda, respektive v jakých situacích, je vhodné a účelné z pozice zadavatele diskutovat s dodavateli (účastníky) i po skončení zadávacího řízení.
Vše bude doprovázeno konkrétními ukázkami a krátkými případovými studiemi ze zadavatelské praxe ať už přímo garanta modulu nebo dalších přizvaných kolegů.

Modul 3 – Zadávání jako kontraktační proces
Účelem tohoto modulu bude poskytnout především obecný výklad kontraktačního procesu tak, jak je upraven v občanském zákoníku. Vnímáme-li právní úpravu zadávání veřejných zakázek jako zvláštní a zcela specifickou úpravu kontraktace, je pochopení obecné právní úpravy a zásad z ní plynoucích zcela nezbytným předpokladem pro dokonalé porozumění všem aspektům problematiky zadávání veřejných zakázek.
V rámci obecného výkladu bude zvláštní pozornost věnována i vybraným smluvním typům, které jsou v rámci veřejných zakázek uzavírány nejčastěji. Zevrubné výklady se dotknou zejména smlouvy kupní (koupě) a smlouvy o dílo (díla). V obecné rovině bude pojednáno i o specifice uvedených smluvních typů ve vazbě na předmět koupě, resp. díla (stavba, nehmotný statek atd.).
Modul bude dále zaměřen na vybraná problematická ujednání ve smlouvách, která jsou zdrojem nejasností a možných námitek účastníků v rámci zadávacího procesu. Pozornost bude věnována problematice řádného plnění a otázkám spojeným se smluvní úpravou práv z vadného plnění a záruky za jakost. Dále se výklad bude dotýkat prodlení věřitele i dlužníka a jeho důsledkům, jakož i otázkám spojeným s úpravou smluvní pokuty a další případů utvrzení a zajištění dluhu.
Ve vazbě na podané výklady bude samostatná pozornost věnována dvěma specifickým aspektům úpravy veřejných zakázek, a to změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a ukončení závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku.

Modul 4 – Kvalifikace
Kvalifikace je definována jako způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Podmínky kvalifikace jsou jednou z možných podmínek účasti, které zadavatel v rámci zadávacích podmínek. Jde tedy o jakýsi „turniket“ pro účast v zadávacím řízení a možnost ucházet se o veřejnou zakázku. Při nastavení podmínek kvalifikace nemá zadavatel úplnou volnost; zákon o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) stanoví pro tento účel řadu pravidel a limitací (od základních zásad zakotvených v § 6, přes požadavek na konkrétnost a podrobnost takových podmínek a zákaz bezdůvodného přímého nebo nepřímého zvýhodňování určitých dodavatelů nebo překážek hospodářské soutěže, až po vymezení oblastí kvalifikace, možných způsobů prokazování jejího splnění a pravidel pro nastavení přiměřené úrovně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu dané veřejné zakázky). V souvislosti s nesprávným nastavením kvalifikace se zadavatelé nezřídka dopouštějí porušení právě uvedených pravidel; v této souvislosti si ukážeme nejčastější pochybení, kterých se zadavatelé v tomto směru dopouštějí. Splnění podmínek kvalifikace pak dodavatel (má-li o danou veřejnou zakázku zájem) musí řádně prokázat dle pravidel plynoucích ze ZZVZ (jde o požadavky zejména na způsoby prokázání, podobu dokladů a jejich jazyk) a z požadavků stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách (konkrétní rozsah a obsah kvalifikace). Pokud dodavatel není schopen prokázat požadovanou kvalifikaci sám, může za podmínek stanovených zejména v § 83 ZZVZ prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby. S tím souvisí i limitace v důsledku zadavatelem případně vyhrazeného omezení poddodavatelského plnění dle § 105 dost. 2 ZZVZ.
Za podmínek stanovených zejména v § 46 ZZVZ lze pak kvalifikaci objasňovat nebo doplňovat; v této oblasti existuje již poměrně bohatá rozhodovací praxe rozvíjející meze možné aplikace § 46, zejména pokud jde o doplňování dokladů, nahrazování „kvalifikačních“ poddodavatelů, materiálních změn nabídky, apod.
Během tohoto modulu se zaměříme rovněž na prokazování kvalifikace vybraným dodavatelem, rozvolněním, které přinesla novela zákona v červenci 2023, jakož i důvody a mezemi vylučování účastníka, který požadovanou kvalifikaci řádně neprokázal. Dotkneme se a probereme také podmínky a praktické postřehy při aplikaci § 88 ZZVZ upravující povinnosti dodavatele při ztrátě kvalifikace, jakož i tzv. self-cleaning.
Výklad dané problematiky bude zaměřen na praktickou aplikaci; téma bude současně zarámováno i nejpodstatnější relevantní rozhodovací praxí.

Modul 5 – Hodnocení
Hodnocení je jednou z klíčových fází výběru dodavatelů. Správné a smysluplné nastavení hodnotících kritérií v praxi způsobuje problémy i zkušeným zadavatelům, zejména pokud zadavatel používá i jiná hodnotící kritéria, než pouze nejnižší nabídkovou cenu. Ve velkém rozsahu se u nás používá hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny. Současné znění zákona o zadávání veřejných zakázek však tuto možnost nijak nepreferuje. Cílem zadavatele by mělo být získat nikoliv pouze cenově nejnižší, ale především kvalitativně odpovídající plnění veřejné zakázky. Zadavatel by měl získat odpovídající hodnotu za veřejné peníze.
V modulu Hodnocení se budeme věnovat důvodům nadužívání nejnižší nabídkové ceny jako jediného hodnotícího kritéria v ČR. Podíváme se na srovnání s ostatními členskými státy EHP. Řekneme si o principech 3E a jejich vztahu k zásadám zadávání dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Zaměříme se také na tzv. subjektivní hodnotící kritéria a jak je v praxi používat, včetně seznámení se metodami jako Best Value Approach apod.
V rámci modulu se budeme bavit také o tom, jak prostřednictvím volby vhodných hodnotících kritérií přispívat k naplňování cílů a priorit zadavatele stanovených ve strategii organizace. S volbou vhodných kritérií hodnocení souvisí důkladná příprava zadávacího řízení včetně předběžných tržních konzultací, v rámci kterých může být přínosné hodnotící kritéria konzultovat s dodavateli.
Následovat budou příklady použití jednotlivých kritérií kvality pro konkrétní plnění veřejných zakázek. Budeme se věnovat také tomu jak určitým hodnotícím kritériím přizpůsobit zvolený druh zadávacího řízení, zejména zadávací řízení s vyjednáváním jako jednací řízení s uveřejněním, soutěžní dialog apod.
Na závěr bychom se věnovali přezkumu hodnocení ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jiných kontrolních orgánů. Prošli bychom rozhodovací praxi a seznámili se se zásadními rozhodnutími v této oblasti.

Modul 6 – Stavební veřejné zakázky
V rámci modulu stavební veřejné zakázky se posluchač v prvé řadě dozví, jaké rozdíly a odlišnosti mají zakázky na stavební práce v rámci třídění VZ dle druhu, tedy jak se tyto zakázky liší od veřejných zakázek na dodávky nebo služby. Výslovně podrobněji bude rozebrána odlišnost spočívající v jejich úzkém navázání na další právní předpisy, především stavební zákon.
V úvodní části modulu bude vedle správného stanovení druhu veřejné zakázky, jako veřejné zakázky na stavební práce, předmětem i vnitřní členění stavebních zakázek včetně zakázek na projektové práce. Dále bude kladen důraz na průběh zadávacího řízení u VZ na stavební práce včetně upozornění na specifické náležitosti těchto veřejných zakázek s důrazem na přípravu takových veřejných zakázek, na předběžné tržní konzultace či na prohlídku místa plnění, která je u zakázek na stavební práce velmi častou záležitostí. Výklad bude dále zaměřen na vhodné vybrání druhu zadávacího řízení ve stavebních veřejných zakázkách, a to i s přihlédnutím na specifické druhy např. soutěž o návrh.
V další části modulu bude podrobněji rozebrán typický kontrakt u těchto VZ, tedy smlouva o dílo a její jednotlivá smluvní ustanovení. Významná část bude také věnována všeobecným i zvláštním obchodním podmínkám, a to zejména s důrazem na obchodní podmínky FIDIC. Pozornost bude také věnována výkazu výměr, jakožto pravidelné náležitosti smluv o dílo u veřejných zakázek na stavby. V této části bude také věnována pozornost životnímu cyklu veřejné zakázky na stavby, a to od předprojektové fáze u přípravy stavby včetně analýzy posouzení dopadů stavby na životní prostředí až po řízení projektu včetně takových náležitostí jako je například předání staveniště, změny v projektu (např. dodatečné stavební práce a vícepráce), předání a převzetí stavby včetně specifik zkušebního provozu a dalším souvisejícím otázkám. Dále budou probrány specifika související s procesem BIM (tj. Building Information Modeling nebo také Building Information Management), tedy procesem, při kterém vzniká takzvané digitální dvojče stavby.
V souvislosti se správností a úplností poskytované zadávací dokumentace, za kterou odpovídá zásadně zadavatel zakázky bude náležitá pozornost také zaměřena (zejména u veřejných zakázek na stavební práce s projektovou činností) na možnost alespoň částečného přenosu této odpovědnosti na dodavatele veřejné zakázky, a to zejména nahrazením podrobnějšího vymezení technických podmínek v ZD vyjádřením požadavků na výkon nebo funkci. V této souvislosti budou také vysvětleny principy Design & Build a Design & Bid & Build.
Nedílnou součástí modulu bude také vysvětlení možností odpovědného veřejného zadávání ve stavebních zakázkách, jako je podpora důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce nebo podpora zaměstnanosti osob znevýhodněných na trhu práce či snížení negativních dopadů stavby na okolí.

Modul č. 7 – Veřejné zakázky a IT
Veřejné zakázky v oblasti IT jsou komplikovanou oblastí, jejich správné zadání má významný dopad na navazující zakázky, ať v oblasti souvisejících služeb či budoucích zakázek. V tomto modulu bude pozornost zaměřena na pořizování HW a SW a jejich specifika, řešeno téma kompatibility, pořízení SW s opatřeními řešícími budoucí nahrazení SW a snahou o zajištění maximálně hladkého přechodu mezi systémy. Věnovat se budeme nastavení kvalifikace, využívání požadavků na certifikace a jejich přiměřenost, nastavení hodnoticích kritérií, stanovení předpokládané hodnoty, nastavení délky smluvních vztahů, ale také požadavkům na servis, podporu, rozvoj a vývoj. V zadávacích podmínkách, a především uzavíraných smlouvách, by měly být uvedeny exitové strategie a jejich parametry.
Věnovat se budeme tématu vendor lock-inu, jeho předcházení, ale také cestám, jakým způsobem si s ním poradit a dostat se z něj.
V další části modulu budou řešena témata jako kyberbezpečnost či GDPR, např. aktuální legislativní požadavky na ochranu dat a kyberbezpečnost. Co by měl zadavatel a vlastně jakákoliv společnost pro ochranu dat a kyberbezpečnost preventivně učinit?
Finální část modulu bude věnována budoucnosti, resp. využívání umělé inteligence, ve veřejných zakázkách, digitalizaci, ale i progresivním způsobům zadávání veřejných zakázek v oblasti IT.

Modul 8 – Opakující se veřejné zakázky
Opakující se veřejné zakázky představují v případě řady zadavatelů opravdu velkou část z jimi zadávaných veřejných zakázek. Praxe zadavatelů v přístupu k zajištění plnění, které jsou předmětem opakujících se veřejných zakázek, je však různá. Správná strategie přitom může vést nejen k úspoře času a administrativní zátěže, ale i větší míře jistoty, že zadavatelé budou mít zajištěna řádně a včas plnění, která jsou mnohdy zásadní pro jejich běžné fungování či výkon svěřených činností.
ZZVZ stanovuje zvláštní pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty veřejných zakázek pravidelné povahy, resp. pravidelně pořizované nebo trvající dodávky a služby, od níž se odvíjí režim dané veřejné zakázky. V praxi zpravidla není problémem aplikace tohoto pravidla jako takového, ale určení, co vůbec lze podřadit pod veřejné zakázky pravidelné povahy, co je opakujícím se plněním, jaká může být jeho pravidelnost a opakovatelnost. Neexistuje přitom taxativní výčet, naopak je nutno vždy posuzovat ve vztahu ke konkrétnímu zadavateli a povaze jeho činnosti. Další praktické problémy se objevují v souvislosti s výjimkou z tohoto pravidla pro veřejné zakázky s proměnlivou jednotkovou cenu, které zadavatelé pořizují podle svých aktuálních potřeb. Návod by měly poskytnout praktické příklady a případové studie z této oblasti.
Vhodnými instituty pro pořizování opakujících se veřejných zakázek mohou být rámcové dohody a dynamický nákupní systém. Oba tyto instituty mají svá specifika, výhody a nevýhody, jejichž znalost a vyhodnocení pro konkrétní případ je klíčové pro volbu co nejefektivnějšího postupu zadavatele. To bude posluchačům opět demonstrováno na vhodných příkladech z praxe a případových studiích.
Zvláštním institutem, který zákon o zadávání veřejných zakázek nabízí pro sektorové veřejné zakázky, je systém kvalifikace. Tento nástroj dosud není mezi sektorovými zadavateli příliš známým a tedy ani využívaným. Má však velký potenciál právě pro opakující se veřejné zakázky. Proto bude posluchačům přiblížen nejen z teoretického hlediska, ale zejména jeho praktické uplatnění a zkušenosti z praxe.
Specifickou možností pro opakování plnění, jeho rozšiřování či variace jsou vyhrazené změny smluvních závazků. Možnost předem definovat budoucí množstevní či jiné úpravy základního rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky skýtá zadavateli jistotu operativních úprav plnění dle exitující smlouvy bez nutnosti realizace nového zadávacího řízení. Rozbor související právní úpravy se zaměřením na aktuální případy z praxe poskytne posluchačům dobrý přehled o možnostech a limitech použití nástroje vyhrazených změn.
Opakující se plnění může být specifickým způsobem prováděno i pomocí změn závazku u již uzavřených smluv bez předchozích výhrad učiněných zadavatelem. V této části bude tedy rovněž věnována pozornost změnám závazků v souvislosti s možností opakujícího se plnění či jeho rozšiřování. Důraz bude rovněž kladen na srovnání s evropskou úpravu a širšími možnostmi zadávacích směrnic ve vztahu k úvahám de lege ferenda.

Modul 9 – Rozhodovací praxe
Obsahem modulu je základní seznámení se s procesním postupem obrany v zadávacím řízení. Jednak tedy vymezení pravomocí Úřadu, jednak práv a povinností účastníků správního řízení. V rámci tohoto modulu by tak měli získat absolventi přehled o základní rozhodovací praxi Úřadu v otázkách procesu při přezkumu zadávacího řízení, případně přezkumu postupu zadavatele mimo zadávací řízení. Vše by mělo být vysvětleno v kontextu již vydaných rozhodnutí Úřadu, případně rozsudků soudů.
V další části pak bude shrnuto možné vyústění správních řízení, včetně zdůraznění specifik přestupkových řízení a například otázky důkazního břemene v řízení před Úřadem. Zákaz plnění smlouvy pak bude řešen v kontextu možných dopadů do soukromoprávní oblasti či do oblasti hospodářské soutěže a v tomto ohledu by neměl být opomenut institut soudního zákazu účasti ve veřejných zakázkách, či obdobného zákazu ze strany ÚOHS dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů.
Poslední část pak bude věnována roli soudů v přezkumu rozhodnutí Úřadu, aplikaci rozsudků SDEU a shrnutí zásadních rozsudků soudů, jež utvářely rozhodovací praxi ve veřejných zakázkách.

Modul 10 – Ekonomické a soutěžní aspekty zadávání veřejných zakázek
Modul Ekonomické a soutěžní aspekty zadávání veřejných zakázek studentům v úvodu přiblíží základy, stěžejní principy a podstatu ochrany hospodářské soutěže, jejíž dosažení je jedním ze základních cílů při zadávání veřejných zakázek. Vedle obecných základů ochrany hospodářské soutěže, skutkových podstat jejího porušení a případných trestů, bude podrobně rozebrán koncept protisoutěžních dohod, zejména nejzávažnějších kartelových dohod typu bid rigging, které se často v souvislosti s veřejným zadáváním objevují. Ve vztahu k němu budou vysvětleny i základní vyšetřovací nástroje, které Úřad při ochraně hospodářské soutěže používá, zejména problematika místního šetření a tzv. leniency program a možnosti jeho využití. Budou analyzovány i typové případy, které ÚOHS ve své praxi řešil a související judikatura, jak tuzemská, tak zahraniční. V exkurzu do oblasti trestního práva se modul bude věnovat rizikům trestně právních sankcí hrozících fyzickým osobám v souvislosti především s bid riggingem, ale i veřejným zadáváním obecně. Specificky pak budou rozebrány soutěžně-právní aspekty podávání nabídek v konsorciu, přičemž budou zmíněna různá rizika a kvalifikace tohoto jednání optikou zákona na ochranu hospodářské soutěže. Z pohledu zadavatele bude důraz kladen především na jeho povinnosti týkající se ochrany hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek, ale rovněž na možnosti vylučování uchazečů při podezření na kartelovou dohodu. V prakticky zaměřené části modulu bude věnována pozornost především prevenci a detekci bid riggingu, budou zmíněny určité signály, které naznačují možnost, že došlo v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky ke kartelové dohodě a jak v takovém případě postupovat, a to především na základě zkušeností ÚOHS s jeho vyšetřováním, ale i materiálu vypracovaného OECD v souvislosti s prevencí bid riggingu. Vůči zadavateli bude vysvětlena jeho odpovědnost při nedodržení povinností směřujících k ochraně hospodářské soutěže a možné konsekvence. V závěrečné části modulu budou shrnuty nejpodstatnější informace týkající se vztahu ochrany hospodářské soutěže a veřejného zadávání a věnován širší prostor pro případné dotazy a podněty.

Modul č. 11 – Vybraná specifická témata; ekonomické, auditní, finančně-kontrolní a trestněprávní aspekty zadávání veřejných zakázek
Tento modul je závěrečným věcně zaměřeným modulem, v němž budou představeny oblasti, které se do jiných modulů tzv. „nevešly“. V rámci pátečního bloku bude věnována pozornost ekonomickým a kontrolním aspektům veřejného zadávání. Probrány budou zásady související s péčí o svěřený majetek, pravidla dopadající na dotované zakázky, hierarchie kontrolních mechanismů, metodika kontrolních činností a auditů, odpovědnost vůči orgánům EU a jejich kontrolní činnost.
V rámci sobotního dopoledne bude pozornost zaměřena na trestněprávní odpovědnost právnických i fyzických osob za trestné činy související s veřejnými zakázkami. Podrobně bude rozebrán trest zákazu plnění veřejných zakázek a jeho dopady na zakázkový sektor, stejně jako nezbytnost upřesnění míry trestu zákazu plnění v odsuzujícím rozsudku. Projednáno bude téma nastavení preventivních a kontrolních mechanismů v organizacích (compliance) a také zmíněna aktuální problematika whistleblowingu.
Závěrečný blok sobotního odpoledne bude věnován specifickým typům veřejných zakázek, především sektorovým veřejným zakázkám, koncesím – PPP projektům, centralizovanému zadávání. Posluchači budou seznámeni s parametry těchto veřejných zakázek, možnostem jejich využívání a jejich benefitům či případným nevýhodám.