DOčasná ochrana v česku
Jaké legislativní podmínky vytváří Česká republika pro její beneficienty prchající z válkou postižené Ukrajiny? Jak si stojíme ve srovnání s našimi sousedy? A kde máme mezery? Připravili jsme pro vás přehlednou sekci obsahující důležité informace o jednom z našich klíčových témat – dočasné ochraně.
Počet vysídlených osob z Ukrajiny
A data o nich
V České republice, která má celkem přibližně 11 milionů obyvatel, tvoří cizinci
v roce 2025 zhruba 10 % populace. Česká republika byla nicméně až do nedávné doby (do roku 1989) zemí
s homogenní strukturou obyvatelstva; po otevření hranic začal počet cizinců postupně, avšak stabilně narůstat. Významný nárůst nastal po příchodu téměř 400 000 osob prchajících
z Ukrajiny: těch, kteří v roce 2025 požívají dočasnou ochranu.
Zdroj: Eurostat, 2024
V porovnání s ostatními státy bývalého východního bloku, které jsou dnes členy EU, má Česká republika dlouhodobě nejvyšší podíl cizinců na populaci. Ukrajinci představují nejpočetnější skupinu cizinců v České republice již více než 20 let. Řada z nich v zemi zůstává: nejprve získávají dlouhodobý pobyt, následně trvalý. Od roku 2014, kdy došlo k přijetí zákona umožňujícího dvojí občanství, tvoří ostatně příchozí
z Ukrajiny také největší skupinu cizinců, kteří získali české státní občanství. Ukrajinci jsou také dle českého práva oficiálně uznanou národnostní menšinou.
Noví i dříve příchozí z Ukrajiny tvoří významnou část pracovní síly v České republice, přičemž mnozí pracují ve stavebnictví a v profesích s nízkou kvalifikační náročností.
Podíl občanů Ukrajiny v Česku zaměstnaných v manuálních profesích (ISPV, 2023)
Jak šel čas…
Nouzový stav
Česká republika právně reagovala na příchod osob prchajících
z Ukrajiny vyhlášením nouzového stavu, který trval čtyři měsíce (od začátku března do konce června 2022). Vláda tento stav dvakrát prodlužovala. Vyhlášení nouzového stavu teoreticky umožňuje omezit vlastnická práva, svobodu pohybu a pobytu, svobodu podnikání či ukládat pracovní povinnosti. Bylo proto přijato jako krátkodobé opatření, které vláda důsledně komunikovala jako nezaměřené na usazené obyvatelstvo ČR. Vzhledem k předchozím negativním zkušenostem
z pandemie COVID-19 byl tento postup lépe přijatelný.
Krizové plánování a koordinace
Krizové scénáře ČR předpokládaly možnost rozsáhlé migrační vlny. Konkrétní funkční plány, jak zvládnout příchod tak velkého počtu osob v tak krátkém čase, ale nebyly připraveny. Navzdory těmto limitům reagovala Česká republika poměrně efektivně a profesionálně jak po právní, tak praktické stránce a zajistila potřebnou pomoc všem příchozím.
Hned v dubnu 2022 byla zřízena Strategická skupina pro koordinaci uprchlické krize jako poradní orgán vlády, sdružující relevantní aktéry krizového řízení. Po roce fungování (v únoru 2023) byla transformována na Strategický výbor pro koordinaci adaptace
a integrace uprchlíků z Ukrajiny. V prvním roce skupinu vedl ministr vnitra, následně byla koordinace předána vládní zmocněnkyni pro lidská práva.
Právní rámec
Co se týče konkrétní právní úpravy statusu příchozích osob, do formálního ustavení možnosti přiznávat dočasnou ochranu uplatňovala Česká republika ad hoc opatření. Ta byla vydávána ve formě usnesení vlády a platila pouze po dobu nouzového stavu.
Po skončení nouzového stavu byla opatření, která měla platit dál, převedena do zákonné podoby. Právní rámec pro osoby pod dočasnou ochranou byl vytvořen již během nouzového stavu přijetím tří zákonů, tzv. „Leges Ukrainae“. Tyto ad hoc zákony byly šity na míru dané krizi a v následujících měsících a letech byly opakovaně novelizovány. Postupné legislativní změny směřovaly k posílení soběstačnosti nově příchozích a ke snížení závislosti na státní podpoře.
Zpočátku zákon hovořil spíše
o „adaptaci“, později o „adaptaci
a integraci“, což odráželo dočasný charakter ochrany a snahu Ukrajiny bránit trvalé integraci v zahraničí.
24. února 2022
Začátek invaze na Ukrajinu
3. března2022
Aktivace dočasné ochrany Radou EU
4. března 2022
Vyhlášení nouzového stavu
21. března2022
Lex Ukrajina I – zákony č. 65/2022 Sb. (režim DO, ubytování, 66/2022 Sb.(zaměstna-nost) a 67/2022 Sb. (školství)
27. a 30. června2022
Lex Ukrajina II a III (více důvodů nepřijatel-
nosti, nařízení vlády č. 206/2022 Sb. – změny v ubytování)
24. ledna2023
Lex Ukrajina IV (první prodloužení režimu o rok)
1. dubna2023
Lex Ukrajina V (změny v soc. dávkách a ubytování)
1. ledna 2024
Lex Ukrajina VI (druhé prodloužení režimu o rok)
11. února2025
Lex Ukrajina VII (třetí prodloužení, zvláštní dlouhodobý pobyt, blokace občanství pro Rusy)
Obsah jednotlivých částí lex ukrajina
Dočasná ochrana
zákon č. 65/2022 Sb.
Ke statusu dočasné ochrany byl přijat Lex Ukrajina-dočasná ochrana, který má povahu lex specialis vůči původnímu zákonu transponujícímu směrnici EU o dočasné ochraně. V tomto zákoně je užší vymezení osobní působnosti (ratione personae) dočasné ochrany.
Problémy se postupně objevily zejména
v souvislosti s nepřípustností žádosti o dočasnou ochranu, pokud žadatel již
o ochranu požádal nebo ji získal v jiném státě, což není v souladu se směrnicí
o dočasné ochraně. Problémem bylo i vyloučení soudního přezkumu nepřípustnosti žádostí
a možnost sdělit rozhodnutí ústně. Vznikla zde rozsáhlá vnitrostátní judikatura a byl podán předběžný dotaz k Soudnímu dvoru EU. Rozhodnutí ve věci již bylo vydáno (věc Krasiliva),
v první polovině roku 2025 však stát stále instrukce soudů nerespektoval.
Česká vláda z primárně politických důvodů odmítla zavést obecný právní rámec, který by umožňoval přechod z dočasné ochrany na jiné pobytové tituly. Důvodem bylo zejména to, že Ukrajina chce své občany zpět, aby měla dost sil k rekonstrukci země. Jedinou možností, kterou ČR zavedla, je vysoce exkluzivní typ dlouhodobého pobytu („zvláštní dlouhodobý pobyt“), který je dostupný pouze osobám
s nadprůměrnými příjmy. Tento typ pobytu však neodpovídá struktuře
a potřebám držitelů dočasné ochrany – velkou část tvořily ženy s malými dětmi, které nedosahovaly požadovaného příjmu
a nesplnily podmínky pro získání tohoto pobytového statusu.
V počáteční fázi poskytoval Lex Ukrajina-dočasná ochrana štědrý rámec veřejného zdravotního pojištění. Prakticky každý, kdo od 25. února 2022 přišel a splňoval podmínky, byl zařazen do systému veřejného pojištění. Postupně byla tato podpora snižována a doba úhrady veřejného zdravotního pojištění státem zkracována.
zaměstnanost
zákon č. 66/2022 Sb.
Další zákon, Lex Ukrajina-zaměstnanost, upravoval přístup na trh práce
a čerpání sociálních dávek. Umožnil vstup na pracovní trh bez dalších omezení
a zavedl nové dávky: humanitární dávku
a solidární příspěvek na domácnost.
Pro mnoho nově příchozích bylo ale obtížné najít zaměstnání odpovídající jejich potřebám, nebyl dostatek (také nebyla vždy ochota) zavést částečné úvazky, které by vyhovovaly samotným matkám
s malými dětmi, které potřebovaly skloubit zaměstnání s péčí o děti. Nabízené práce byly také často nízko placené a výše nájmů přesahovala finanční možnosti rodin.
Stát také nezavedl efektivní systém jazykových kurzů, což velmi zbrzdilo možnosti adaptace a integrace či získávání adekvátního zaměstnání. Průběžné změny zákonů vedly i ke snižování finanční pomoci a zpřísnění podmínek pro její čerpání.
školství
zákon č. 67/2022 Sb.
Zákon Lex Ukrajina-vzdělávání řešil povinnou školní docházku
a pokračující vzdělávání, což se stalo zvláště aktuálním tématem vzhledem
k velkému počtu přicházejících dětí.
V prvních měsících byly ukrajinské děti částečně začleňovány do českých škol, jiné docházely do oddělených ukrajinských tříd. Často byly dopoledne vzdělávány v češtině
a odpoledne pokračovaly
v online výuce z Ukrajiny. Významným problémem byla déle trvající nejasnost ohledně toho, kolik dětí se skutečně vzdělává, kolik se učí online z Ukrajiny a kolik jich není vzděláváno vůbec.
Stát postupně zavedl povinnost registrace
k prodloužení dočasné ochrany vždy do 31. března daného roku. To státu umožnilo získat data o počtu příjemců a školou povinných dětí a lépe plánovat potřebné služby (byť ne vždy se to v praxi podařilo).
Solidární česká společnost
Z české společnosti vzešla nečekaně silná vlna solidarity. Zapojení jednotlivců bylo založeno na dobrovolnosti, nicméně účast veřejnosti byla masivní, a to jak formou dobrovolnické činnosti, tak i prostřednictvím krátkodobých pracovních úvazků. Velmi aktivní byly nevládní organizace, které také stát po určitém počátečním váhání zapojil do výborů a procesů.
Velké množství lidí nabídlo tisíce bezplatných ubytování, včetně těch, kde ubytovatelé sami bydleli. Materiální pomoc byla poskytována státem i jednotlivci ve velkém rozsahu, mnoho lidí převáželo na vlastní náklady uprchlíky z hranic. Důvody této solidarity byly formovány historickou zkušeností z roku 1968, i když roli hrály i humanitární motivy. Bylo a stále je organizováno množství sbírek, včetně těch zaměřených na vojenskou pomoc Ukrajině.
Prostřednictvím neziskových organizací byla do prvních měsíců roku 2025 dodána materiální a finanční pomoc v hodnotě přibližně 7 miliard Kč (nezahrnuje pomoc od státu).
Demonstrace za Ukrajinu (zdroj: Člověk v tísni)
Tank Tomáš zakoupený ze soukromé sbírky (zdroj: Dárek pro Putina)
Formy protiukrajinských předsudečných
incidentů (2022–2025)
Zdroj: In Iustitia, 2025
Postupem doby se začaly objevovat nesnáze s postoji ze strany majority společnosti. Začalo docházet k útokům na osoby z Ukrajiny, a to jak slovní útoky, zastrašování nebo vyhrožování, vandalismus, ale i fyzické násilí (to zahrnovalo 41 % protiukrajinských incidentů).
Protiukrajinské incidenty vzrostly šestinásobně oproti období před invazí a dnes patří mezi nejčastější typy předsudečných útoků v zemi. Organizace In Iustitia (jediná specializovaná NGO) hovoří o nedostatečné ochraně ze strany státních institucí, o nízké ochotě policie tyto případy řešit, o nedostatku právní pomoci a o strachu z řešení takových situací s úřady.
© CeMiReLa, 2025