Udržitelná výstavba a užívání území

Výstavba patří mezi významné producenty skleníkových plynů, ať již se jedná o celý obor stavebnictví nebo emise pocházející pouze z budov. Pozornost bude věnována problematice udržitelné výstavby, a to jak z pohledu vytváření podmínek pro udržitelnou výstavbu v rámci územního plánování, tak z pohledu požadavků na stavby. Problematice environmentálně udržitelné výstavby a s tím úzce související otázce udržitelných, klimaticky odolných měst je nezbytné věnovat pozornost jak z hlediska mitigačních opatření, tak z hlediska adaptace na změnu klimatu. Posluchači se seznámí s požadavky na stavby plynoucími z unijního práva, s mezinárodními a unijními východisky udržitelného územního plánování a s rolí obcí v těchto procesech. Pozornost bude věnována také certifikačním systémům hodnocení budov. Důraz bude nejen na platné právo, ale také na pohled de lege ferenda, a to zejména v kontextu připravované legislativy (např. směrnice o energetické náročnosti budov a její transpozice). Cílem je také naučit posluchače analyzovat a řešit problémové situace, které při regulaci výstavby vznikají, ať již se jedná o řešení střetů různých veřejných zájmů (např. zájmu na podpoře obnovitelných zdrojů a zájmu památkové péče) nebo o tvorbu klimatického plánu měst a jeho implementace do nástrojů územního plánování.

Ekosystémy, příroda a půda

V rámci výukového bloku bude nejprve představena v obecné rovině úloha ekosystémů a základních složek životního prostředí, kterými jsou v rámci tohoto výukového bloku příroda a půda, z hlediska jejich významu pro udržitelný rozvoj společnosti a udržitelné využívání přírodních zdrojů. Bližší pozornost pak bude věnována právní úpravě povolování výjimek ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných přírodních území, aktuální úpravě unijního práva v oblasti obnovy přírodních ekosystémů a její implementace v českém právním řádu a dále prevenci, regulaci a obnově pozemků, resp. přírodních ekosystémů, postižených invazními druhy rostlin. Druhá stěžejní část zaměření v tomto bloku se týká udržitelného hospodaření na půdě, kde se posluchači seznámí s připravovanou rámcovou směrnici EU o odolnosti a monitorování půdy, dále si osvojí ochranná opatření k prevenci kontaminace půdy, opatření proti erozi, prevence záborů půdy pro mimozemědělské činnosti a konečně opatření směřující k transformaci zemědělské půdy, zejména aktuální otázky agrolesnictví či tvorba krajinných prvků na zemědělském půdním fondu.

Mitigace a povolování OZE

V rámci výukového bloku bude v obecné rovině představen právní rámec zmírňování změny klimatu se zaměřením na problematiku omezování emisí skleníkových plynů. Bližší pozornost pak bude věnována zejména povolování výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Související právní úprava podléhá v posledních letech významným změnám, a to jak na úrovni práva EU, tak také na úrovni českého práva (viz např. nový unijní koncept tzv. akceleračních oblastí pro OZE nebo nová česká právní úprava povolování agrovoltaických výroben elektřiny). V rámci bloku získají posluchači základní přehled o problematice jako celku a jejích vnitřních souvislostech, a to s důrazem na společné téma první skupiny výukových bloků z oblasti práva životního prostředí, kterým je řešení střetů různých veřejných zájmů v povolovacích procesech.

Udržitelnost v energetice z pohledu zákazníka

Energetika se rychle mění, a to i pod vlivem udržitelnosti. Tento blok představí nástroje, které zákazníkům pomáhají činit informovaná a udržitelná rozhodnutí – od snižování spotřeby (informace o spotřebě, energeticky úsporná opatření) a sdílení elektřiny (aktivní zákazník, energetická společenství), přes správu vlastního energetického systému (flexibilita, akumulace), až po výběr dodavatele s ohledem na původ energie.

Úvod do udržitelnosti v podnikání a udržitelná správa obchodní korporace (sustainable corporate governance)

Podnikatelé mají v současném světě natolik významnou roli, že je zřejmé, že bez jejich zapojení se nepodaří udržitelných cílů (SDGs) dosáhnout. V úvodu budou představeny nároky, které jsou při naplňování udržitelných cílů na podnikatele kladeny a nástroje, která mají pomoci sledovaných cílů dosáhnout. Následně bude věnována pozornost jednomu z nástrojů k dosažení udržitelných cílů, tzv. udržitelné správě obchodní korporace (sustainable corporate governance). Výklad se zaměří na pravidla, která mají změnou „architektury rozhodování“ obchodní korporace dosáhnout toho, že obchodní korporace automaticky volí postup vedoucí k udržitelnosti, a to i tam, kde žádný právní předpis takové jednání výslovně nevyžaduje. Posunu v rozhodování směrem k udržitelnosti má být dosaženo např. širším výkladem pojmu účel obchodní korporace, povinným začleněním odborníků na udržitelnost do volených orgánů obchodní korporace či navázání odměn managementu na plnění udržitelných cílů. K posunu má dojít rovněž v důsledku změny ve výkladu povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře.

Klimatická udržitelnost

Jedním z cílů udržitelného rozvoje je boj s klimatickou změnou. V něm má zásadní roli podnikatelský sektor, jež významnou měrou přispívá k emisím skleníkových plynů. Od přijetí Pařížské dohody o změně klimatu v roce 2015 se očekává, že společnosti vypracují komplexní klimatické plány (climate transition plans), v nichž nastíní, jak své strategie a obchodní modely přizpůsobí nejnovějším vědeckým poznatkům v oblasti klimatu. V praxi se nejčastěji setkáváme s požadavky velkých společností na dekarbonizační strategie svých dodavatelů. Již nestačí pouze změřit uhlíkovou stopu firmy. Řada podniků se také zavazuje k „nulovým emisím do roku 2050“ nebo nabízí „uhlíkově neutrální“ produkty. Takové přísliby a tvrzení mají právní důsledky a vyvolávají soudní spory. V úvodu bude představen rámec klimatického plánování podniků a enviromentální a klimatická due diligence. Následně se výklad zaměří na obsahové požadavky transformačního plánu pro zmírňování klimatu a rozsah emisí podniků 1-3. Pozornost bude také věnována souvisejícím otázkám uhlíkových kompenzací, climatewashingu a klimatické litigaci proti obchodním společnostem. Výklad se rovněž dotkne některých sektorových úprav povinnosti náležité péče podniků v dodavatelských řetězcích s dopadem na udržitelnost (např. ohledně komodit spojených s odlesňováním).

Dodavatelské řetězce

Tento blok bude zaměřen na vysvětlení doporučení (soft law) a právní úpravy náležité péče (due diligence) v rámci dodavatelských řetězců, včetně jejího smyslu a účelu. Řada států a mezinárodních organizací, již přistoupila, v menší či větší míře, k přijetí určitých pravidel v této oblasti. Klíčovou roli v našem prostoru hraje unijní regulace náležité péče v rámci dodavatelských řetězců (CSDDD). Primárním cílem této regulace je podpořit udržitelné a odpovědné chování společností. Plnění povinností ze směrnice plynoucích se tak významně dotkne podnikatelské činnosti těch největších obchodních společností sídlících v EU, ale nepřímo též společností, které jim do EU dodávají své zboží a služby. V rámci kurzu budou posluchači seznámeni rovněž s inspiračními zdroji unijní regulace, především s francouzským zákonem Loi de Vigilance a německým zákonem Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz (LkSG), ale také s dalšími globálními přístupy (např. V US či Asii). Cílem tohoto bloku je, aby posluchači získali hluboké porozumění legislativního rámce a konkrétních požadavků náležité péče (due diligence) v oblasti udržitelnosti a jejich praktických dopadů na činnost a compliance konkrétní společnosti a byli tak schopni vhodně a efektivně implementovat či modifikovat interní korporátní procesy v rámci své společnosti.

Informování o udržitelnosti (reporting, greenwashing)

Jedním z nástrojů, jak dosáhnout udržitelných cílů, je povinnost podnikatelů identifikovat environmentální a sociální dopady a rizika jejich činnosti a informovat o nich veřejnost a dohledové orgány (nefinanční reporting, resp. zprávy o udržitelnosti). Tento blok se proto zaměří na problematiku povinného zveřejňování informací o udržitelnosti. Vymezeny budou povinné osoby, povinně zpřístupňované informace a možné způsoby zpřístupňování informací. Bude poukázáno na problematická místa regulace i nejasnosti v praxi. Představena bude též problematika ověřování informací. Zvláštní pozornost bude věnována odpovědnosti pro případ porušení povinnosti zveřejňování informací. Diskutována bude otázka, zda, resp. kdy je vhodné přistoupit k dobrovolnému zveřejňování informací. Konečně bude věnována pozornost důsledkům podávání nepravdivých, neúplných či zavádějících zpráv, které mají vzbuzovat dojem o naplnění kritérií udržitelnosti (tzv. lakování na zeleno, greenwashing).

Udržitelnost na finančním trhu

Téma podává základní informace o jednotlivých aspektech environmentální udržitelnosti v oblasti finančních trhů, a to jak z pohledu ryze tuzemského práva, tak z pohledu práva unijního. Pokud jde o konkrétní aspekty, téma pokrývá zejm. právní úpravu zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, rámce pro usnadnění udržitelných investic, referenčních hodnot pro klima, evropských zelených dluhopisů, ESG ratingu a tzv. všeobecné nefinanční reportovací povinnosti dopadající silně právě na finanční trhy. Cílem tématu je jednak vymezit a dokázat aplikovat současnou udržitelnostní regulatoriku a dále pak kriticky zhodnotit v současné době prezentované dopady těchto nových pravidel do sféry udržitelnosti tuzemského a unijního finančního trhu.

Daně a udržitelnost

Téma se věnuje roli daní v podpoře cílů udržitelného rozvoje, a to jak prostřednictvím jejich fiskální funkce, tak regulačního působení na chování ekonomických subjektů. Účastníci se seznámí s konkrétními daňovými nástroji, jako jsou energetické a spotřební daně, DPH nebo daně z příjmů, a jejich vlivem na životní prostředí, sociální odpovědnost a ekonomickou stabilitu. Pojetí zahrnuje také otázky daňové spravedlnosti a prevence daňových úniků jako předpokladů dlouhodobé udržitelnosti. Důraz je kladen na schopnost interpretovat a aplikovat daňová opatření v kontextu udržitelnosti. Absolventi budou schopni kriticky posoudit daňovou legislativu z hlediska jejího přínosu k dosažení udržitelných cílů.

Veřejné rozpočty a udržitelnost

Téma seznamuje účastníky s klíčovou rolí veřejných rozpočtů v podpoře dlouhodobé udržitelnosti a rozpočtové odpovědnosti. Pojetí se zaměřuje na nastavení příjmů a výdajů veřejných rozpočtů tak, aby přispívaly k environmentálním, sociálním i ekonomickým cílům. Účastníci se naučí analyzovat konkrétní nástroje, jako jsou ekologické poplatky, fungování Státního fondu životního prostředí, dotační programy nebo mechanismus CBAM. Cílem je porozumět vztahu mezi rozpočtovou politikou a udržitelným rozvojem. Absolventi budou schopni kriticky hodnotit účinnost veřejných výdajů z hlediska jejich dopadu na budoucí generace.

prof. JUDr. Radim Boháč, Ph.D.

Radim Boháč vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako děkan a profesor na Katedře finančního práva a finanční vědy. Ve své akademické činnosti se zaměřuje zejména na rozpočtové a daňové právo. Je autorem řady odborných publikací a vedoucím i spoluřešitelem mnoha výzkumných projektů. Vedle akademické dráhy působil také na Ministerstvu financí, kde zastával vedoucí pozice v oblasti daňové legislativy. Je členem Legislativní rady vlády a předsedou její pracovní komise pro finanční právo. Aktivně se podílí na vědecké a legislativní činnosti v České republice i v zahraničí.

doc. JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.

Kateřina Eichlerová je absolventkou Právnické fakulty UK. Po skončení studia byla činná v advokacii. Dlouhou dobu pracovala jako korporátní právník v holdingové společnosti spravující majetkové účasti ve společnostech působících v teplárenství. V současnosti působí jako docentka na katedře obchodního práva Právnické fakulty UK.

Hlavním předmětem jejího zájmu je obchodní právo. Pozornost věnuje i energetickému právu.

Je členkou pracovní komise Legislativní radě vlády pro soukromé právo a členkou Rozkladové komise pro oblast energetické infrastruktury a obchodu Rady Energetického regulačního úřadu. Působí jako rozhodce Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.

doc. JUDr. Martina Franková, Ph.D.

Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (Mgr., JUDr., Ph.D., doc), na které dlouhodobě působí na katedře práva životního prostředí, zabývá se především právem životního prostředí včetně práva klimatického, stavebním právem a pozemkovým právem a vzájemnými vazbami mezi těmito obory, je autorkou řady odborných publikací věnujících se výše uvedeným tématům. Dlouhodobě působila na Ministerstvu pro místní rozvoj (odbor stavebního řádu), a Ministerstvu životního prostředí (odbor legislativní, odbor právní a řízení státní správy, členka rozkladové komise ministra). Věnuje se také lektorské činnosti.

doc. JUDr. Lucie Josková, Ph.D., LL.M.

Lucie Josková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (JUDr., Ph.D.) a Právnickou fakultu Univerzity Ludvíka Maximiliána v Mnichově (LL.M.). Po ukončení studií působila jako advokátní koncipientka a advokátka. Nyní je docentkou na katedře obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedle toho přednáší obchodní právo pro různé vzdělávací instituce. Specializuje se na udržitelnost v podnikání, právo obchodních korporací a problematiku svěřenských fondů. Je autorkou řady odborných textů a knih z těchto oborů, např. Rozhodování člena statutárního orgánu kapitálové společnosti, Likvidace obchodních společností, Správa cizího majetku, Sustainable corporate governance – nový trend v obchodním právu či Povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře a udržitelnost (ESG).

doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.

Vojtěch Stejskal vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, na které působí od roku 2002 nejprve jako odborný asistent, později docent, v současné době zastává pozici vedoucího katedry práva životního prostředí. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na právo životního prostředí v oblasti vnitrostátního, srovnávacího, evropského a mezinárodního práva. Specializuje se na oblast právní odpovědnosti, ústavních základů a principů práva životního prostředí, právní úpravu ochrany přírody, krajiny a biodiverzity a mezinárodní obchod s ohroženými druhy. Garantuje a vyučuje mimo jiné i předmět Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Je autorem řady odborných publikací a vedoucím i spoluřešitelem mnoha výzkumných projektů.

JUDr. Monika Feigerlová, LL.M., PhD. pracuje jako vědecký pracovník na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, v Centru pro klimatické právo a udržitelnost a jako lektor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Získala doktorát na Univerzitě Karlově a titul LL.M. na ženevském Institutu pro mezinárodní a rozvojová studia. Je zapsána do České advokátní komory a vykonává advokátní praxi v Praze. Dlouhodobě se v odborné a praktické rovině zabývá problematikou dodavatelských řetězců, zahraničních investic, přeshraničního řešení sporů a udržitelnosti v podnikání se zaměřením na změnu klimatu a klimatické spory. Zúčastnila se několika studijních a vědeckých pobytů v zahraničí. Je autorkou řady odborných textů a knih z těchto oborů, např. “Klimatická odpovědnost” společností; Udržitelnost v dodavatelských řetězcích v právu EU.

JUDr. Klára Hurychová, Ph.D.

Klára Hurychová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (JUDr., Ph.D.) a Národohospodářskou fakultu VŠE (Bc.). Po ukončení studií působila jako advokátní koncipientka a také jako členka legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti. Zde nabyla bohaté praktické zkušenosti v rámci soukromého, především korporačního a závazkového práva, a také v rámci legislativní činnosti na úrovni EU a ČR. Nyní je odbornou asistentkou na katedře obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, vedle toho přednáší obchodní právo pro různé vzdělávací i státní instituce a působí také jako of counsel v advokacii. Specializuje se na právo obchodních korporací a corporate governance. K této problematice publikovala řadu odborných textů a účastnila se také řady výzkumných projektům.

JUDr. Alena Chaloupková, Ph.D.

Alena Chaloupková vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se v rámci doktorského studia zaměřila na oblast práva životního prostředí. Při studiu i po jeho ukončení se zúčastnila několika stáží v tomto oboru (Evropská komise – DG ENV, Ústav státu a práva AK ČR ad.) a chvíli pracovala jako advokátní koncipientka. V současnosti pracuje na legislativním odboru Ministerstva životního prostředí, kde se věnuje mj. i nové právní úpravě v oblasti povolování výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Mgr. Bc. Petra Kerndlová

Petra Kerndlová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (Mgr.) a Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze (Bc.). Aktuálně působí jako interní doktorandka na katedře finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Specializuje se na oblast veřejných financí, se zaměřením na rozpočtové a daňové právo, zejména v kontextu dopadů udržitelného rozvoje, pandemie koronaviru či nových technologií. Vedle toho pracuje jako advokátní koncipientka, kde se zabývá primárně oblastí korporátního práva a M&A.

JUDr. Jakub Straka

Jakub Straka vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Aktuálně působí jako interní doktorand na katedře práva životního prostředí Právnické fakulty Univerzity Karlovy a specializuje se na oblast pozemkového práva s přesahem do práva stavebního a energetického. Vedle toho pracuje na odboru adaptace na změnu klimatu na Ministerstvu životního prostředí, kde se věnuje ochraně zemědělského půdního fondu.

JUDr. Roman Vybíral, Ph.D.

Roman Vybíral vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studií působil na odboru legislativy Ministerstva financí a jako interní právník v rámci významné finanční skupiny působící v ČR. V současné době je členem katedry finančního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde se zaměřuje mimo jiné na pojišťovací právo, bankovní právo a právo finančního trhu, a to v posledních letech primárně se zaměřením na udržitelnost a nové technologie. Je autorem či spoluautorem desítek odborných publikací v oblasti finančního práva a pravidelně se účastní tuzemských i mezinárodních vědeckých konferencí. Vedle své akademické činnosti rovněž vykonává advokátní praxi a dále je členem redakční rady časopisu Pojistný obzor.